Křty CD vydavatelství Supraphon
V kostele sv. Vavřince - Praha představil 29. března Supraphon tři nové tituly. KATT, Schola Gregoriana Pragensis, Smetanovo trio/Bohuslav Martinů.
KATT příběh hudby - skladby pro varhany: Bach, Messiaen, Part, Katt.
Kateřina Chroboková pod uměleckým jménem KATT vzniklým
z jejího křestního jména přeloženého do lucemburštiny, protagonistka této
nahrávky, se snaží o zpřístupnění vážné hudby zejména mladým lidem. Oslovit je
bezprostřední emocionalitou. Příběh začíná dosti povědomě, ale po chvíli nás
zavede do netušených krajin, kde se kromě varhan setkáme i s lidským hlasem
plným emocemi a jemností. Můžem poslouchat osobitou interpretaci na
čtyřmanuálových varhanách baziliky v nejstarším lucemburském městě
Echternachu
Schola Gregoriana Pragensis spolu se sopranistkou Hanou Blažíkovou nám představí hudbu v Praze za Karla IV. - Carolus IV. Rex et Imperator. Nahrávka vychází u příležitostí oslav 700. výročí jeho narození, obsahuje církevní i světskou tvorbu. Schola na nahrávce vychází z rukopisných notových záznamů, z nichž vytváří znělou podobu. Notace z dobových pramenů je trochu odlišná, zápis má čtyři linky a noty jsou hranaté, ale v dnešní době se dá poměrně spolehlivě přečíst. Případné chyby se eliminují porovnáním více záznamů
A do třetice Bohuslav Martinů
- Smetanovo trio v podání Jitky Čechové klavír, Jiřího Vodičky housle a
Jan Páleníček violoncello. Komplet klavírních trií Bohuslava Martinů skýtá
jedinečný vhled do vývoje jeho neustále se proměňující hudební řeči od 30. do
50. let - a koneckonců i výpověď o samotném skladateli jako člověku a o jeho
myšlení. Hned první pětivětá triová skladba Cinq pièces brèves (1930) byla
napsána lehkou rukou (v pouhých deseti dnech) a intuitivně. Poprvé jsou zde
slyšet neobarokní tendence, pro pozdější hudbu Martinů tak příznačné.
Následující Bergerettes vyznívají s překvapivou líbezností - uvědomíme-li si,
že dílo vzniklo v únoru 1939, měsíc před vyhlášením Protektorátu, půl roku před
vypuknutím války... Poslední dvě klavírní tria komponovaná v 50. letech již
nesou všechny prvky zralé hudební řeči autora. Trio č. 2 z února 1950 patří k
vrcholům skladatelova neoklasického období. Strukturou komplikovanější Trio č.
3 (označované též "Grand trio") má koncertantní ráz.